O nás

Dobrý den, vítáme Vás!

Dovolte, abychom se představily, něco málo informací o nás.

Jsme dvě kamarádky, Lenka a Zdenka, kolegyně z práce, obě maminy.......
 
ale to už asi znáte :)))                                

 Takže ještě jinak  -

Máme neposedné ruce a jsme tak trochu " praštěné"   tvořením a cokoliv na internetu nebo i jinde vidíme, máme potřebu si vyzkoušet.
Ať už je to drátování, pečení perníčků a dortů, zdobení kraslic a v poslední době jsme propadly také magii korálků.
Lenka se věnuje mimo jiné i keramice a pletení z pedigu, Zdenka zase háčkování.
A obě se drze pleteme i do řemesla zahradníkům. Kytičky - to je naše! 

Inspiraci nacházíme doslova na každém kroku - stačí otevřít časopis nebo jen odkaz na internetu a nápady se na nás jen sypou. Kdo jen to má stíhat? :))

Scházíme se pravidelně minimálně jednou týdně a mimo to jsme ve spojení přes internet (díky za něj!:).
Čas pro ruční práce nebo i jiné koníčky je v dnešní době nedostatkové zboží, jak sami uznáte, proto využíváme každou volnou chvilku.
Zdenka je "  sova", tvoří povětšinou po večerech až skoro k ránu...   Lenka to má složitější, využívá volné chvilky během dne.

Jsme rády za každou příležitost naše nadšení pro ruční práce předávat dál a svými výrobky, které nesou "  otisky našich prstů"  , 
předávat inspiraci, a pokud si je koupíte, pak také radost Vám nebo Vámi obdarovaným.
 Proto vznikly i naše stránky a nejnověji také internetový obchůdek.
 

Naše úspěchy a akce

*15. a 16. května 2010 se konal Veletrh Zlaté české ručičky na chebském Zimním stadionu. Byla nám zima, ale setkání s mnoha
 známými tvářemi i poznání dalších šikovných lidí z celé republiky nás hřálo u srdíčka. foto

*12. května 2010 začaly naše dílničky - Výtvarná dílna. Galerie Brömse ve Františkových lázních nám poskytla místnost,
kde se můžeme sejít i s vámi. Více

*Ve dnech 25. a 26. července 2009 probíhal na hradě Seeberg Historický jarmark, kterého jsme se mohly zúčastnit. Moc se nám tam líbilo, hlavně v neděli, kdy už bylo i krásné počasí. foto

* Na účast na  I. domácím veletrhu  (Symfonie pro šikovné ruce)v Dolním Žandově(14. a 15.3.2009), kde jsme byly jako vystavovatelé i prodejci, budeme dlouho vzpomínat. Velmi příjemná atmosféra a skupina správných ženských, které ruční práce berou jako správný relax.  Více v článku Chebského deníku.
 
*Další akcí byly Velikonoční trhy v Chebském muzeu(2009), kde se nám moc líbilo, jen ta zima kdyby nebyla....:). foto
 
*Zúčastnily jsme se také prodejní výstavy Advent v muzeu (Cheb, 2008). více
*Naše dílka už se dostávají do povědomí lidí. Lenka získala před vánoci větší zakázku na upomínkové pedigové zvonečky(2008),foto
 
*Zdenka měla se svými draslicemi úspěch (3.místo) v soutěži časopisu Zahrádkář o nejkrásnější kraslici(2005).fofo

*Máme za sebou pořádání prvního kurzu Drátování velikonočních vajíček (2007).více
 

Zdeňka – „ Je mi pár let přes třicet, jsem vdaná a  s manželem se snažíme vychovávat tři syny a jednu dceru. :)
Vystudovala jsem Střední ekonomickou školu v Mariánských lázních. Pracovala jsem nejprve ve směnárně, pak jako fakturantka a před mateřskou dovolenou jako pracovnice podnikové spisovny a podatelny velké chebské firmy. Práce mě baví, ráda se „ hrabu v papírech“   :))) Ovšem v současné době si plně užívám slasti i strasti mateřské dovolené. Hlavně má nejmladší dítka mě plně zaměstnávají skoro čtyřiadvacet hodin denně.

K ručním pracím jsem měla blízko už od dětství. Ráda jsem pozorovala mou maminku při háčkování nebo pletení a dá se říct, že jsem obě techniky od ní odkoukala a jsem takový „  samouk“ . Později jsem objevila vyšívání a kouzlo Richelieu. Mám schovaná ještě některá dílka z těch dob - hlavně ubrousky a dečky.
Neminulo mě ani drhání - také odkoukané od maminky. Tvořila krásné závěsy na květníky.

Pro své děti jsem začala péct dorty k různým příležitostem, a že chutnaly, rozšířila se má „klientela“ i na sestřinu rodinu a přátele a známé.  Z klasických kulatých dortíků se vyklubaly mašinky, traktory, Bořkové, makové panenky a jiné.
Sladké pečení patří mezi mé velké koníčky, a i když ke klasickému tvoření má trochu dál, řadím ho mezi své velké „koně“

V práci jsem se seznámila s Lenkou a hned jsme si padly do oka. Je jako já nadšenec do ručních prací. Ráda vzpomínám na "  naše" polední pauzy na oběd, kdy jsme se scházely, svačily a povídaly. Lenka mě v mnohém „  nastartovala“   a jsem ráda, že jsme se potkaly. V té době jsem objevila drátky a drátování. Pak přibyly madeirové  a broušené kraslice, háčkované vánoční drobnosti, košíčky a misky z pedigu, korálky  a jiné a jiné ................

Malou kapitolou bylo i tvoření s malými dětmi v Chebském klubu maminek – Klubíčko. Nebyla to dlouhá doba, ale přesvědčila nás o tom, že už i školkové a předškolkové dětičky jsou schopné (s pomocí maminky) vyrobit svýma malýma ručkama krásné výrobky, které potěší.

Věřím, že jsme v objevování technik tvoření ještě neskončily (já sama mám seznam ještě hodně dlouhý a jen pozvolna odškrtávám),  a že naše zvědavost a chuť stvořit svýma rukama kdeco hezkého a potěšit  tím nejen sebe, ale i své okolí, nikdy neskončí. "

Lenka – „ Tak co povědět o mě? Vezmu to ve stejném slohu a pořadí jako Zdeňka.
Takže:  Také mi je pár let přes třicet stejně jako Zdeňce (Doufám, že si jednou vzpomeneme tento údaj přepsat)   (Leni, nám bude přece pořád! pár let přes třicet, . Z.)
Také jsem vdaná, ale dětiček máme oproti Zdeňce jen polovinu, holčičku Elišku a chlapíka Pepíka. V mém manželovi mám velkou oporu a pochopení a i když si myslím, že nechápe moji vášeň ke tvoření, vždy stojí při mě s námořnickou rozvahou, radou a chápajícím úsměvem. Díky mu za to.

  Vystudovala jsem Obchodní akademii v Mariánských Lázních, hned po maturitě jsem začala pracovat ve firmě zabývající se výrobou garáží a těžbou písku.
V současné době jsem využila nabídku pracovat v Galerii Brömse ve Františkových lázních.

Všelijaké tvoření mě provází už od dětství, začínalo to nejspíš plácáním karbenátků z hlíny v louži, postupně se to zlepšovalo a z té samé hlíny jsem plácala mořské panny a nádoby, které jsem potom s neúspěchem vypalovala v ohni. Mé tvoření postupovalo přes šití, pletení a háčkování na panenky k prvním pokusům o výrobky s mojí maminkou, které už měly „úroveň“ a mohla jsem jimi někoho obdarovat, potěšit.

Vše se zvrtlo na první mateřské dovolené, kdy jsem“  z dlouhé chvíle“   začala plést z pedigu a plácat výrobky z opravdové keramické hlíny, malovat kraslice, aranžovat, zahradničit…..  Pak už šlo vše ráz naráz - ubrousková technika (doplňovala mi pedig), drátování, perníčky….  

Když jsem se odebrala na druhou mateřskou dovolenou, znala už jsem z firmy Zdeňku a má mánie/vášeň nabrala plných obrátek. Do té doby jsem si jen hrála a netušila jsem, že podobných šílenců, kteří pořád zkouší něco nového, kteří bez tvoření rukama nemohou být a i na koupaliště si berou drát nebo pedig, je víc.

Se Zdeňkou jsme vše vypilovaly a zdokonalily, už to není ani vášeň ani mánie, ale totální šílenství.
Chceme zkoušet pořád něco nového a věříme tomu, že se jednou z kancelářských myšiček stanou profíci.
Že si vyzkoušíme vše, co nás láká a baví a nebudeme muset čekat až na důchod, který je pro nás čím dál vzdálenější.“